Měděné elektrody s měďnatým síranem jsou jedním z mnoha nástrojů používaných v různých profesech vědců a inženýrů. Jsou velmi užitečné pro vědecké a průmyslové procesy, které používají elektrody. V tomto článku se podíváme na to, co tyto elektrody dělají, jak fungují a na některé výhody a nevýhody jejich použití. Také si vysvětlíme, jak pomáhají během procesu nazvaného elektrolýzové nanesení (elektrotavení), který obaluje různé druhy kovů a brání vzniku rezivosti. A možná se také podíváme na revoluční nové přístupy, které firmy jako SME přijímají k posílení těchto elektrod.
Elektrody z mědiru a síranu mědi najdou uplatnění v laboratoři i továrně pro různé účely. Především pomáhají při elektrolitickém nanesení, kde je povrchová látková hmotnost pokryta jiným materiálem. Jsou také používány v různých vědeckých experimentech k zkoumání chemických reakcí. Jednou z dalších hlavních využití je jako protikorozní prostředek pro ochranu kovových povrchů před rezivostí. Rez je forma korze, která se objevuje na kovech díky reakci s prvkem vzduchu nebo vody. Ve skutečnosti mohou elektrody z mědiru a síranu mědi také produkovat malé částice mědi, které se používají v různých aplikacích, jako jsou lékařství a průmysl, stávajíc se tak multifunkčním nástrojem.
Elektrochemie je studium toho, jak se tyto druhy elektrod (nebo polobuněk) chovají, když proudem elektriny prochází, například Měď — Sulfát mědi. Pokud tento proud necháme protéct těmito elektrodami, donutí to částice nazvané ionty pohybovat se k elektrodě. Tento pohyb je klíčový a označujeme ho jako elektrolitické nanesení. Elektrolitickým nanášením generujete tenkou vrstvu kovu na jiný objekt, nebo odstraňujete rez z povrchu. Proto je nutné, aby vědci a inženýři lépe chápali tento proces při práci na různých projektech.
Je několik věcí, které se mi líbí u elektrod z mědi a síry. Za prvé, jsou (levné), což znamená, že nepředstavují vysoké náklady. Dále velmi dobře fungují v oblasti elektriny, což je důvod, proč jsou vhodné pro mnoho úkolů. Jsou také velmi pevné a téměř nelze je poškodit, pokud jsou správně používány. Ale jednou z nevýhod nebo omezení MEDNÍCH SÍRANOVÝCH ELEKTROD je to, že jejich barva během času světleje kvůli spotřebě mědi. Fungují pouze v určitých typech roztoků, což znamená, že nejsou univerzálně použitelné. Také se vyšírají rychleji než jiné typy elektrod, což může být nevýhodou v aplikacích, které mohou trvat léta.
Proces se jmenuje elektrolitické nanesení (elektrošperní), což v podstatě znamená obalování kovového objektu dalším kovem jako ochrannou vrstvou nebo kosmetickým dokončením. Během elektrošperního procesu je kovový objekt umístěn na negativní straně zdroje elektriny, zatímco elektrody sulfuátu mědi jsou spojeny na druhém konci (negativní elektroda připojená k anodu a pozitivní elektroda připojená ke katodu ve standardním nastavení). V tomto procesu řešidlo, které používáme, obsahuje kov, kterým chceme objekt potažout. Kovy v řešidle se pak přichytávají na kovový objekt a tvoří lesklou novou povrchovou vrstvu, když je aplikováno elektrické napětí.
Navíc mají elektrody z mědi a síranu železného také velký přínos pro prevenci rezivosti. Tohle nastane, když je kov vystaven vzduchu; oxiduje se a tento druh oxidace se nazývá rez. Když kov rezivne, slábne a poškozuje pracující kovové součásti. Elektrody pomáhají bránit rezivosti tím, že vytvářejí ochrannou vrstvu na povrchu kovu, která ho chrání před činiteli způsobujícími korozi.
SME je společnost, která vyvinula několik zajímavých nových návrhů pro elektrody ze síranu mědi. Samozřejmě zkoumají i některé tvůrčí myšlenky zaměřené na zvýšení výkonu těchto elektrod. Jako příklad lze zmínit úpravu tvaru elektrody tak, aby optimálně fungovala v různých použitích. Nové funkce, jako je změna povrchu elektrody pro zlepšení efektivity a specializace pro různé úkoly.
EN
